Další posilou volejbalistek Sokola Šternberk před novou sezonou je ukrajinská univerzálka Polina Kočetková. Na Hanou přichází z Alanty, vloni pátého týmu ukrajinské Superligy z města Dnipro. Po liberu Barboře Chaloupkové, skotské blokařce Mhairi Agnewové, smečařce Anetě Weidenthalerové a americké blokařce Olivii Loren Kofieové se jedná o pátou novou tvář v kádru klubu z nejmenšího extraligového města.
Letos dvaadvacetiletá, 186 centimetrů vysoká volejbalistka je od začátku své seniorské kariéry spjata s Alantou, klubem založeným před pouhými pěti lety. Kočetková za něj hrála o jediný rok méně a v jeho dresu se potkávala mimo jiné i se současnou olomouckou oporou Viktorií Moscickou. Nyní se vydává na své první zahraniční angažmá, které urychlily i válečné události v její zemi. „Jsem velmi ráda, že pro mě tato nová kapitola začíná právě tady v České republice,“ vyznává se Polina Kočetková.
Kdyby ses měla šternberským fanouškům krátce představit, co bys na sebe prozradila?
Jmenuji se Polina, je mi 22 let a hraji na postu univerzálky. Pocházím z krásné země jménem Ukrajina, kde jsem hrála volejbal téměř třináct let. Celou tu dobu byl a je volejbal velkou součástí mého života. Díky týmu Alanta, ve kterém jsem hrála poslední čtyři roky, jsem měla možnost dostat se na profesionální úroveň a zlepšit své dovednosti. Už se těším na to, jak budu hrát v zahraničí, získám víc zkušeností, užitečných znalostí a skvělých vzpomínek.
Proč sis jako své nové působiště vybrala právě Šternberk?
Českou republiku jsem si vlastně zamilovala hned, jak jsem ji navštívila, a uvažovala jsem i o tom, že bych tu někdy v budoucnu hrála volejbal. Když se situace na Ukrajině stala doopravdy nebezpečnou, přijela jsem sem na bezpečnější místo. Poté, co jsem dostala nabídku hrát za Šternberk, jsem se rozhodla, že je to ideální příležitost, jak mohu své myšlenky uskutečnit. Jsem ráda, že budu součástí šternberského týmu a budu mít možnost přispět k dosažení našich cílů, jak nejlépe budu umět.
Co je podle tebe nejdůležitější, aby tým jako celek fungoval a podával dobré výkony?
Za mě je to jednota a pocit podpory. Vědomí, že ať se děje cokoli, váš tým vám pomůže, poradí a povzbudí vás. Myslím, že to je skvělý pocit. Je to něco jako mít druhou rodinu, se kterou můžete sdílet ty nejlepší i nejhorší chvíle a na kterou se můžete vždy spolehnout.
Jak se těšíš na české angažmá a na co jsi nejvíc zvědavá?
Jsem moc ráda, že budu hrát v této zemi. Jsem nadšená její krásou, vstřícností všech zdejších lidí a skvělou atmosférou, která panuje v každém městě. Vzhledem k tomu, že v zahraničí budu hrát poprvé, jsem opravdu zvědavá na to, co mi příští sezona přinese, a jsem velmi ráda, že pro mě tato nová kapitola začíná právě tady v České republice.
Jaký je tvůj volejbalový sen?
Myslím, že spousta hráček by při odpovědi na tuto otázku jmenovalo nějaké konkrétní cíle, soutěže, ve kterých by chtěly hrát a vybojovat trofeje. Pro mě je ale hlavním snem nikdy neztratit lásku a radost ze hry a nežít jen s myšlenkou na vítězství. Podle mě nezáleží na tom, jakou soutěž a v jaké zemi hrajete. Důležité je, že každý trénink i zápas přináší spoustu radosti, sebevědomí, hrdosti a respektu k sobě i k týmu. Mým snem je vždy si hraní užívat a zároveň usilovat o to nejlepší.
.jpg)
