Do Sokola Šternberk přicházela před sezonou spíše jako talentovaná naděje pro budoucnost. Jenže poté, co se její jen o něco málo zkušenější spoluhráčky Lucia Herdová a Tereza Slavíková "vyšvihly" do kádru VK UP Olomouc, rázem musela v nejmladším extraligovém týmu převzít roli jedné z opor. Slovenská blokařka Katarína Körmendyová však vnímá i pozitiva tohoto stavu, který ji pomohl nasbírat cenné zkušenosti pro další sportovní růst.

Pro Šternberk už sezona skončila devátým místem v pořadí nejvyšší tuzemské soutěže. Jak ji s krátkým odstupem času hodnotíš?

Myslím si, že začátek sezony jsme měly trošku opatrnější a déle jsme se dostávaly do herní pohody. Postupně jsme ale začaly hrát to, na co jsme trénovaly, a začalo se nám víc dařit. Zápasy, které jsme odehrály dobře a vyrovnaně, a to i s lepšími soupeři, nám také přidaly na sebevědomí. Jsem ráda, že jsme ukázaly, že i přes naše mládí umíme hrát agresivní a pěkný bojovný volejbal. Na druhou stranu mě mrzí, že jsme nepostoupily do play-off, protože si myslím, že jsme na to měly.

Jaká vládla v průběhu sezony nálada v šatně? Rozuměl si tým?

První měsíc jsme se ještě s "babami" poznávaly, ale myslím si, že jsme se rychle sblížily a rozuměly jsme si velmi dobře. Stále jsme se snažily, aby byla dobrá nálada, i když se nám zrovna úplně nedařilo. Holky jsou velmi milé a během sezony mezi námi vládla dobrá nálada.

Tento rok jste měly jednoznačně nejmladší tým v soutěži. Co považuješ za jeho silné stránky a co naopak bereš jako jeho slabinu?

Před svým příchodem do Šternberka jsem hrála v bratislavské Slávii, kde byl taky poměrně mladý tým a mně osobně to vyhovovalo. Velkým pozitivem tohoto stavu je, že mladé družstvo může v extralize jen a jen předvést svou dravost a s pomocí tvrdé práce dosáhnout dobrých výsledků i proti tabulkově lepším soupeřům. Moc se mi líbí, že Šternberk dává mladým hráčkám možnost hrát nejvyšší soutěž. Na trénincích bylo znát, že každá z nás se chce zlepšovat a být užitečná pro tým. Jediným negativem byla podle mě psychika, která nás mnohokrát zradila, takže jsme bojovaly spíš samy se sebou než se soupeřem.

Jak bys zhodnotila úroveň české extraligy ve srovnání se stejnou soutěží na Slovensku?

Podle mého názoru je česká liga v porovnání se slovenskou lepší. Družstva jsou vyrovnanější a celkové tempo hry je rychlejší. Z mého blokařského pohledu musíte hlavně rychle reagovat na nahrávky.

Bylo něco, co tě při tvém prvním zahraničním angažmá překvapilo, ať už kladně, nebo záporně?

Velkým pozitivem pro mě bylo, že liga byla vyrovnaná a hrály jsme zápasy proti dobrým soupeřům, takže jsem dostala velkou příležitost nasbírat cenné zkušenosti do budoucna. K tomu mě mile překvapilo, že se na zápasech doma i venku objevovalo hodně fanoušků a milovníků sportu.

Jsi studentkou vysoké školy. Jak zvládáš skloubit studium, tréninky a zápasy?

Studuji na Ekonomické univerzitě v Bratislavě. Velkou výhodou pro mě bylo, že se vyučovalo online, takže jsem mohla pokračovat ve studiu a zároveň hrát volejbal v zahraničí.

Je něco, co bys chtěla po skončení sezony vzkázat fanouškům, kteří vás po celou dobu podporovali?

Jsem velmi vděčná, že se na domácích utkáních v naší hale vždy objevilo tolik fanoušků, kteří nás povzbuzovali za každého stavu. Byl to super pocit vidět po delší době tváře lidí, kteří vám fandí a chtějí vidět pěkný a bojovný zápas.

Alena Musilová

Juniorky A

Bára Abendroth

Michaela Ambrožová

Klára Ambrůzová

Sandra Bělohoubková

Denisa Dosoudilová

Radka Hendrichová

Monika Jančová

Kristýna Jarošová

Adriani Kamidinová

Alexandra Keková

Ema Kneiflová

Eliška Kořínková

Karina Lazárková

Nikola Látalová

Zuzana Látalová

Alena Musilová

Veronika Mědílková

Monika Navrátilová

Gabriela Orvošová

Amálie Vyjídáková